|
|
Zobrazit texty: 1-2 3-4
| Památka před zánikem ? |
Zavítá-li dnes náhodný návštěvník do obce Solec na Mladoboleslavsku, může se mu při pohledu na kostel zdát, že vidí následky nějaké pohromy, nebo že se ocitl někde v pohraničí, kde v poválečném období byla péče o památky jednou z posledních věcí. Ves Solec však leží 8 km jihovýchodně od Mnichova Hradiště, na hranici oblasti Českého ráje. Už sám nepravidelný povrch zástavby je pozoruhodný. Ovlivnily jej okolní vyvýšeniny a pískovcové stěny. Vesnice je rozložena v mělkém údolí mezi nimi. Ze dvou vyvýšených, ale ne nejvyšších míst, ovládaly ve středověku celou vesnici výrazné stavby tvrze a kostela. Po panském sídle zbylo tvrziště o půdorysu čtverce se zaoblenými rohy, vykrojené příkopem ve svahu. Jeho rozměry ukazují nejspíše na nevelkou obytnou věž, postavenou snad už v závěru 13. století. Kostel Nanebevzetí Panny Marie je situován na vyvýšenině, kterou od tvrziště odděluje prostor návsi. Je to orientovaná jednolodní stavba se západní věží a polygonálním presbytářem, obklopená hřbitovem ve svažitém trerénu. Písemně se připomíná prvně v roce 1352 jako součást hradišťského děkanátu. O něco starší je první zmínka o vesnici, a to v predikátu Všeslava ze Solce uváděného roku 1323. Nejpodrobnější popis kostela je publikován k roku 1930 ( Šimák 1930, 548-549). Osud soleckéhé kostela je bohužel smutným příkladem toho, jak zanedbaná běžná údržba může v krátké době ohrozit samu existenci památkové stavby. Někdy počátkem 70. let 20. století přestal kostel pro špastný stav střechy slouižit bohoslužebným účelům. Břidličná krytina, pocházející patrně z 20. let byla dále v dobrém stavu, avšak oplechování, hřebíky a bednění pod krytinou rychle dožívalo. Opravy začaly výměnou plechové krytiny na věži, dále všask nepokračovaly. Zcela nepochopitelnou skutečností je, že již hotový nový krov kostela byl dopraven na místo, avšak nebyl osazen ani uskladněn a bez užitku shnil. Vlivem zatékání se zřítila část stropního podlehu v lodi . Provizorní stříškou byla překryta sakristie. V roce 1989 byly odstraněny krovy lodi, presbyteria a předsíní. Dochované cennější součásti výzdoby a zařízení byly odvezeny, část rozebraného mobiliáře složena v sakristii, kde v dalším období podlehla zkáze , zbytek na místě spálen. V té době snad žádný z místních obyvatel nevěřil, že by celá záležitost mohla skončit jinak než demolicí. V širokém okolí přitom není žádný gotický kostel, který by byl pozdějšími přestavbami tak málo dotčen, jako solecký. Jeho bohaté vybavení architektonickými články i jejich umělecká úroveň nejsou u vesnických kostelů zcela běžné. Za poměrně ojedinělou je třeba označit i ve fragmentech dochovanou úporavu fasád ze 16. století. Tato úprava je rekonstruovatelná a byla by nesporně po obnovení velice působivá. Konečně nesmíme zapomenout ani na to, že kostel je přirozeným centrem vesnice - a více než to, je daleko viditelným výrazným bodem a součástí zdejší krajiny. Nelze se proto smířit s jeho zánikem. ( Ing. arch. Petr Chotěbor ) |
| Historie kostela. |
Ojedinělou památkou Solce je kostel Nanebevzetí Panny Marie, který byl do husitských válek kostelem farním, později filiálním k faře v Bosni.Novější barokní úpravy nepotlačily původní prvky gotické stavby z prvé poloviny 14. století - presbytář, klenby, portály a další. Zachované bohoslužebné předměty rovněž svědčí o starobylosti soleckého kostela. Z nich zejména vyniká gotická monstrance o výšce 45 cm, vytvořená z pozlacené mědi, která pochází z konce 15. století a barokní křtitelnice z roku 1775. Stavební dominanta Solce, přeživší hrůzy válek husitských, války třicetileté i dalších až po dobu nejnovější, byla však ohavně zpustošena v osmdesátých letech 20. století. Teprve nedávno byla zachráněna před jistou zkázou, na níž se bohužel podílela jak místa úřední, tak i lidská netečnost. Poutní slavnost ke cti Panny Marie Nanebevzaté , jejíž svátek se slaví 15. srpna, se koná na Solci vždy v sobotu, která je nejbližší k tomuto datu, v odpoledních hodinách. Mariánská pobožnost začíná obvykle ve 14 hodin, mše svatá v 15 hodin, za příznivého počasí pod širým nebem pod Lípou svobody, vysazenou na návsi před kostelem v roce 1918. Pravidelné bohoslužby se zde nekonají. Všem dobrodincům, kteří přispěli na záchranu a obnovu kostela, Pán Bůh zapla't ! |
Zobrazit texty: 1-2 3-4
|
|
Anketa |
|
|
 |
|
|
Líbí se Vám web? |
| Pokud se Vám web líbí, doporučte ho svým známým a přátelům! |
|
|
|
|
|
|
|
